Stekník

Už se mi udělalo líp, dokonce i auto si troufnu řídit, takže nastal čas vyrazit na výlet.

Měl jsem celkem jasnou představu nějakého parku, ne moc daleko, někde, kde jsem ještě nebyl. Do toho se na internetu objevila akce jménem Víkend otevřených zahrad. Bylo jasno, jenom zbývalo vybrat. Vítězem se stala zahrada u zámku Stekník kousek od Žatce.
Zámek jsme našli snadno. Uvítala nás zavřená brána

Vedlejší byla rovněž na zámek

Ale pak jsme si všimli, že je otevřeno, musí se jenom zazvonit.

Zámek je roztomilý, rokokový, hrozně oprýskaný, ale už se opravuje a jednou bude určitě krásný. Ze zahrady je krásný výhled s chmelnicemi v pozadí.

Zahrada je terasovitá, jenom blázen jako já si může vybrat na výlet zahradu s takovou spoustou schodů, když ještě pajdá o berli. Nakonec jsem vyzkoušel skoro všechny lavičky, co tam jenom měli.

Z té nejspodnější byl moc hezký výhled na hlavní schodiště a na zámek. Poseděl jsem tam dlouho.

V tomhle jezírku byl původně Neptun, jak jede na delfínovi. Místní klima mu po letech nedělalo dobře, tak ho uklidili pod střechu.

Na té lavičce pod balkonem jsem se také zdržel. Celou dobu jsem obdivoval to železné točité schodiště pro Romea. Ještě že je na něj vstup zakázán, jinak bych si ho musel vyzkoušet.

Kolem zámku je taky hezky i mimo park.

Cestou domů jsme se zastavili v Panenském týnci, načerpat energii v chrámu. Dorazili jsme tam ve chvíli, kdy končila svatba a svatebčané se fotografovali. Načerpal jsem něco sil vprostřed lodi, pak jsme si sedli do výklenku po straně.

Jenže pak nás poprosili, že chtějí mít kvůli fotografování chrám bez cizích lidí. Možná mi tím ušetřili dilema, jestli mi na bolavou nohu pomohla víc energie tajemného místa, prášky nebo ultrazvuk.

Poněkud podrobnější album na Picase.