Růžovrat

V sobotu jsem měl takový nápad, že když je ten zimní slunovrat, že bychom si mohli vyrazit někam, kde je tajemno a vyvěrá tam energie, napadl mě Panenský Týnec nebo katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory. Nakonec ale vyhráli vánoční trhy ve skanzenu v Přerově nad Labem.


Obcházeli jsme to tam, nakoukli, jak kovář ková růžičku, řezbáři vyřezávají Panenku Marii a jak košíkář začíná plíst košík. Pak jsme to obešli kolem dokola a ženě jsem se ztratil.
Na zadním dvorku tam totiž měli tohle

Uprostřed záhonku jedna vykvetlá růže. Protože jsem s fotoaparátem ne tak docela skamarádil, vymámil jsem jen tuhle jednu fotku. Pak jsem tam ještě chvíli stál a zíral.
Vydal jsem se hledat ženu. Po chvíli kroužení jsme se našli, ptala se mě, kde jsem byl. Odpověděl jsem: „Zakoukal jsem se na růži.“. „Na tu co ji tam ková, ta je pěkná.“ „Ne, na jednu, co jim tam kvete na dvorku, jak jsme šli kolem.“ „Tam byla nějaká růže?“ „Jasně, pojď se podívat!“ Ale nešla, prý se jí nechtělo vracet.
Teď nevím, třeba se mi to jen zdálo a všichni kromě mě tam uvidí jenom červený flek na rozmazaným pozadí.