úterý 13. května 2014

Horké linky

Poté, co jsme se ženou urazili, nás ještě potkalo pár trablů.

Karta

Na konci dubna nám skončila platnost platebních karet, které oba používáme na placení po internetu. 
Ženě dorazila nová. Zanadávala si, že s tím musí něco dělat, že musí studovat návod, někde něco aktivovat, ale za večer se jí podařilo všechno hravě naklikat a rozběhnout.
Mně nová karta nepřišla. Tak jsem volal do banky a ptal se, proč a co. Byli milí, vstřícní, korektní. Snažili se mi namluvit, že jsem tou kartou málo platil, ale to se jim nepovedlo. Nakonec někde něco postrčili a kartu odeslali. Týden jsem na ni čekal, ale dalo se to vydržet.

Mobil

Ztratil se mobil. Opravdu se ho nepovedlo najít. Asi někde vypadl, to se člověku, který má problémy s pohybem stane snadno.
Inu, nový mobil se koupí snadno, sice to něco stojí, ale za blbost a nešikovnost se platí. Jenže co s telefonním číslem? To má napsaný kdekdo a měnit to je otrava. Naštěstí máme k našim telefonním účtům přístup přes internet, takže zablokovat simku a objednat novou je práce na pár minut. Jenže poslední hlášení, které aplikace napíše, je, že další informace zašlou smskou. Jak? Kam? Na ten ztracený a zablokovaný mobil? Nezbývá než jim zatelefonovat a zeptat se. Byli celkem příjemní, potvrdili, že karta je odeslaná a do týdne by měla dorazit (ve skutečnosti to vyšlo rychleji).
Když dorazila nová simka, další telefonát, kartu aktivovat a bylo hotovo.

Nemocenská

Co ovšem bylo a je ze všeho nejhorší, je vyřizování nemocenské. 

Tužka

Oběma nám v nemocnici vtiskli do ruky neschopenky. Když jsem se vrátil domů já, uchopil jsem ten díl, co se posílá do práce a chtěl jsem ho vyplnit. Dcera mi zcela neomylně podala plnicí pero bez inkoustu. Když jsem ji na to upozornil, podala mi vypsanou fixu. Požádal jsem o píšící propisku a dostal jsem tužku, která psala. Nevšiml jsem si, že není propisovací, ale že je to mikrotužka. Pak si ji ode mne vypůjčila ještě manželka, aby jsme to vyřídili oba.
Vyplněné neschopenky odnesla dcera našim chlebodárcům, nikdo si ničeho nevšiml a odeslali je na ČSSZ. Tam si všimli.
Oběma nám postupně došel kontakt, kam zavolat, dostali jsme odtamtud mailem návod a lejstro, které máme vyplnit (propiskou) a poslat jim to zpátky. Absolvovali jsme toto kolečko a opravdu nám vyplatili v dubnu peníze za konec února.

Datum

Další peníze jsme čekali zhruba za měsíc. Když dlouho nic na účtu, ženě to nedalo, kontakt již měla z předchozího kroku, tak jim zavolala. Postupně jsme si s dámami popovídali oba.
Když je někdo nemocný dýl, potřebuje čas od času dodat potvrzení, že je pořád ještě nemocen. Lístek na peníze se tomu říká. Tak na konci března nám ho v nemocnici vystavili. Asi to dělal někdo, kdo s tím neměl zkušenosti, protože do kolonky, kam měl napsat datum toho dne, napsal datum, odkdy jsme byli v neschopnosti. Oběma podobně, dělal to jeden člověk.
Ty lístky jsme poslali do práce, oni je na něco taky potřebují, odtamtud odešli na ČSSZ. Tam se s nimi začaly dít věci.
V případě mé ženy, někomu došlo, že je to asi pitomost, dotázal se ve špitále, vysvětlili si to a je jasno. Peníze prý už odešly. Snad.
V mém případě nikomu nic nedošlo, usoudil, že se tím nemusí zabývat a papír založil. Už dostali další, tak až ho najdou a vyřídí (na to mají 30 dní), tak to zaplatí celé najednou.
Co bude příště?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pokud chcete přidat neanonymní komentář a nemáte vhodný účet, v poli Komentovat jako vyberte profil Název/Adresa URL a vyplňte svůj oblíbený nick. Některé prohlížeče si toto nastavení dokáží i zapamatovat.