První výlet na Zlič

Na první letošní výlet jsme vyrazili kolem Kouřimi. V Kouřimi se mi líbilo, už když jsme tam byli kdysi dávno cestou do skanzenu. Výlet se jevil jako nenáročný.



Začali jsme u kostela. Sám o sobě je krásný, moc hezké jsou i reliéfy, které má kolem dokola.
Navíc ještě na náměstíčku pod kostelem je obchod s likéry, kde nám dali ochutnat (opět jsem litoval, že jako šofér můžu maximálně svlažit jazyk) a nakonec jsme zakoupili tři lahvičky - granátové jablko, jahodu a růži. Ta růže je hodně silně růžová a prý to má fungovat jako nápoj lásky, tak uvidíme.

Od kostela jsme pak vyrazili dolů k říčce, kde začíná okruh kolem místního hradiště.
Cesta je velice příjemná, napřed kolem říčky, kde je spousta atrakcí pro děti. Některé jsme si užili i my, zkoušeli jsme hádat hmyz, stromy, zvířata podle stop nebo kytky. Pokusy, jestli doskočíme dál než vodní blecha jsme radši vynechali.
Pak jsem vystoupali mírný kopeček a byli jsme na starém slovanském hradišti. Budeme tomu věřit, já to od normálního kopečku nepoznám, ale prý tam vykopali nějaké zbytky valů a pohřebiště. Někde ti Zličani bydlet museli, než je sv.Václav postavil do latě.
Jedna z mála dochovaných pamětihodností je Libušina studánka. Dochovaných, je vyschlá, voda v ní není, spíš už jen takový dolík se stromy kolem.
Kousek dál na vrcholku kopce je kaplička a pak, těsně před sestupem zpátky na začátek okruhu je asi ta nejvýraznější dominanta - Lechův kámen. Docela bych i věřil, že naň občas nějaký ten lech nebo vladyka vylezl.