Nechtělo se mi dnes vstávat. Budík zvonil a ještě byla tma. Už zase. Jsme v letním čase.
Zase začalo vstávání do tmy, a úplně zbytečně. Od 23. března v Praze vychází slunko před šestou, od osmého před šestou občansky svítá. Námořní i astronomické svítání můžu ignorovat, nejsa ani námořníkem ani astronomem. Čas se šoupnul a teď budeme čekat, až začne občansky svítat do 4.dubna a na východ slunce do 20.dubna.
Nemám to rád, nelíbí se mi to, nedělá mi to dobře. Pokud by mi někdo chtěl radit, abych vstával později, mohl bych, ale rád udržuji určitý ranní rytmus, rád dorážím do práce v určitou dobu a nevím, proč to měnit.
Jeden z velmi oblíbených argumentů je, že kdyby se časem nešouplo, slunce by zapadalo v létě moc brzo. Oceňují to obzvlášť cyklisti, jak si mohou krásně zajezdit a o kolik kilometrů by přišli. V jedné diskusi k protestům pana Jakla se dokonce objevila formulace: „Kdyby jezdili na kole, hned by to viděl jinak“
Milí kolečkáři a přátelé jiných outdoorových aktivit. Pokud si chcete užít kolo nebo jinou pod širým nebem pořádanou aktivitu, přivstaňte si. Od půlky května v Praze vychází slunce kolem čtvrté ranní (bez posunu), občansky svítá někdy o půl čtvrté. Od čtyř do šesti máte krásné dvě hodiny na sport.
Kdyby mi někdo chtěl vynadat, že ho nutím vstávat v nekřešťanskou hodinu, tak nenutím. Ale lidé s jejich myšlením nutí mne vstávat před slunce východem.
Z mé životní zkušenosti je pro mne důležitější vstávat za světla, než aby bylo dlouho večer. Uznávám, že to mohou mít jiní jinak. Jenom nemohu uvěřit tomu, že by to rozdělení bylo tak výrazné ve prospěch posunů času.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Pokud chcete přidat neanonymní komentář a nemáte vhodný účet, v poli Komentovat jako vyberte profil Název/Adresa URL a vyplňte svůj oblíbený nick. Některé prohlížeče si toto nastavení dokáží i zapamatovat.