Psycholog

Narazil jsem na rozhovor s dopravním psychologem a zatrnulo mi.

Ten člověk veřejně prezentuje správnou myšlenku, že řidič by se měl chovat zodpovědně, ale celé je to zabalené do tolika klišé, že jsem vyděšený, že takovýhle člověk dělá to co dělá.

Pokud vezmu tu otázku od konce, tak dopravního značení u nás máme skutečně hodně a myslím si, že je docela kvalitní. V řadě zemí je ho méně, přesto je v nich dopravní bezpečnost na vyšší úrovni, takže dopravní prostředí či značení bych proto rozhodně nevinil, i když v nějakém malém procentu případů může mít vliv.

Dopravní značení je u nás velice nekvalitní, a to hlavně tím, že je ho moc. Přemíra značek odpoutává pozornost, vytváří zmatené situace. On to neví?

Hlavní je ale to, že řidiči překračují rychlost.

Nevelké překročení rychlosti  rozhodně bezpečnosti silničního provozu neprospěje, ale určitě to není hlavní příčina nehod.

V moderním dopravním, urbánním pojetí i dopravní psychologii se to bere tak, že město je pro lidi, a proto mají chodci před auty přednost.

Já si vždycky myslel, že přednost chodců je hlavně slušnost. Navíc přednost chodů platí i mimo města, takže proč do přednosti tahat urbánní pojetí, to je pro mne záhada.

Takže z mého úhlu pohledu je na vině vždy řidič, protože on má auto, které se může stát zbraní, proto by se měl chovat zodpovědně.

Řidič by se měl chovat zodpovědně, ale situací, kdy je na vině chodec, by se jistě našlo dost. Každopádně, spoléhat na to, že každý dodrží předpis, je velmi krátkozraké, fyzikální zákony platí vždy.

Jako nejlepší opatření na řidiče se ukázalo odebrání řidičského průkazu s resocializačním kurzem.

Tady se mi vtírá podezření, že pán tyhle kurzy pořádá.

Lidé i přes vysoké sankce nejsou sami schopni, nebo ochotni tento styl změnit. ... Je to samozřejmě špatné životní plánování a špatný životní styl, ke kterému patří i konzumace alkoholu.

Tady se mi zdá, že je namotaných několik věcí dohromady.
Jednak představa, že čím vyšší sankce, tím lépe. Není to tak úplně pravda. Pokud je sankcí příliš, lidé otupí. Navíc může být výhodnější se sankci vyhnout. Nevím, jestli existuje statistika, jak se po zavedení bodového systému změnil počet ujetí od dopravních nehod.
Potom ta zmínka o alkoholu je příznačná. V článku je jediná. O nulové toleranci je to jiné téma, ale celkem je mi jasné, co by pan psycholog tvrdil.

Princip najíždění k přechodům není ten, že mám nohu na plynu, ale na brzdě a spojce a dívám se, jestli mně tam někdo nevkročí.

To by fungovalo, pokud by přechodů bylo přiměřeně. Pokud jsou přechody velmi blízko sebe, a to je v Praze téměř pravidlo, znamenalo by to celé ulice projíždět s nohou na spojce a brzdě, což dost dobře nejde.

Opět se vracíme k dopravnímu značení. Je ho moc. Ne málo.

I když jdeme po přechodu na zelenou, měli bychom se před vkročením do vozovky rozhlédnout.

Ano. I chodci mají odpovědnost. Za sebe. Osobně si myslím, že tohle v tom článku mělo zaznít rozhodně víc než jednou.

Děsím se, že bych se někdy dostal do situace, kdy bych potřeboval resocializační kurs a narazil na někoho s podobnými názory. Takovému člověku nedůvěřuji.

Z celého rozhovoru mi plyne, že pro podporu co největší buzerace, se pěstují podobní odborníci, kteří pak podávají podobné rozhovory.